Úplněk - Stříbrný prach

Není to vždy tak jak to vypadá. Život má tajemství a záhady. Nepátrejme po nich, nechme se jimi unášet. Není všechno z tohoto světa. Poslednina.

Úplněk - Stříbrný prach

Obrovský úplněk visí nad obzorem

rozsévá stříbrný prach na starý hrad,

k zřícenině se blíží volným krokem

ona ho volá nemohl spát

Byla baletka, éterická bytost, motýl,

její stín byl vysoký a bledý černý anděl

Zamiloval se do ní hned jak jí spatřil

Jejího strážce krom něho nikdo neviděl

Pak byla zpěvačkou

její strážce s změnil

Když byla herečkou

poprvé jí oslovil

Bylo to nad ránem

jen smutně se usmála

S prvním slunečním paprskem

se ve stříbrný obláček proměnila

Běžela léta a on zestárl, zšedivěl

Ona byla stále mladá, obličej krásný

Jejího strážce stále nikdo neviděl

Po polibku na tváři jen prach stříbrný

Vždy když byl velký úplněk měsíce

Slyšel to tiché vlčí volání

Vstal a odešel ze své ložnice

Musel, neusnul by, neměl by doma stání

Vždy věděl, kam jít, kde je přestavení

Věděl, kde tančí, zpívá nebo hraje

Toužil po každém dalším políbení

Věděl, že víc nedostane

Věděl, že mu jde o život

Věděl, že miluje stříbrný prach,

Že stříbrný oblak není lidská bytost,

Že strážce je mrtvý vrah

Modrý měsíc a vlčí volání

Stříbrný oblak na hradbách

Ráno ho našli pod hradem na stráni

Na rtech úsměv v šedinách stříbrný prach